Chov hlemýžďů z Uhřínevsi na Blog.cz

Tak už jsou tady! První vajíčka této sezony. Kdo je rodičem? Forrest a Kornádo! Muselo to být někdy odpoledne. Když jsem přišla, Kornádo byl úplně v pohodě. Nepřehlédnutelná byla však vyhrabaná "nora" na jejímž dně byla Kornádova snůžka. Forrest byl opodál zahrabán v hlíně a když jsem jej vyhrabala, bylo pod ním jeho budoucí potomstvo (podle toho jsem taky zjistila, že nora a snůžka v ní patří Kornádovi). Kornádo už v "porodnici" byl zbytečně, tak se opět stěhoval do přepravky. Nevěděla jsem, jak dlouho ještě bude klást Forrest a tak jsem ho v porodnici nechala až do dalšího dne. O vajíčka se budu velmi pečlivě starat a nedovolím, aby se rozmáčkla nebo aby je sežral nějaký pták. A až se vylíhnou, nějakou dobu u nás pobudou.

Živočich, kterému je zasvědcen tento blog i můj život. Živočich, se kterým se tak často setkáváme a známe jej. Živočich, bez kterého by můj život nedostal ten správný říz. To je hlemýžď zahradní, o kterém si dneska povíme něco víc.

příroda:živá

říše:živočichové

kmen:strunatci

podkmen:bezobratlí

řád:měkkýši

čeleď:plži

rod:hlemýžď

druh:zahradní

Hlemýžď zahradní patří do skupiny plžů, kteří mají vápenitou schránku,ulitu. Ta je z vetšiny složena z uhličitanu vápenatého, který musí doplňovat z potravy. Ulita je 32 až 50 mm široká a 30 až 50 mm vysoká. Její účel je prostý. Hlemýžď se do ní může schovat při spánku, při pocitu ohrožení, při nebezpečí nebo při nepřízni počasí. Dojde-li k poškození schránky, udělá se na ní "obvaz" z uhličitanu vápenatého a rána sroste. Podle barvy ulity se dá odhadnout i přibližný věk hlemýždě. Mladí jedinci mají ulitu kaštanově hnědou či rezavou. Může mít i nažloutlou či nazlátlou barvu. Postupem času ulita bledne, béžoví, může dosáhnout nafialovělého či namodralého odstínu.

Tělo hlemýždě je až 10 cm dlouhé a může mít šedou či béžovou barvu. hlemýžď nemá končetiny, k pohybu mu slouží jedna noha a vylučuje také sliz, který mu rovněž slouží k pohybu, ale i k zavlažování či obraně např. před dotěrnými mravenci. Na hlavě má dva páry tykadel. Oční pár je podstatně delší a mohutnější, je posazen výše a na každém tykadle je oko. Spodní krátký pár slouží k čichu a hmatu. Ústní otvor má šnek při pohybu pod hlavou na zemi. V něm je schovaná radula. Hlemýždi nemají zuby a tuhou potravu strouhají radulou, jazýčkem drsnějším než má kočka. Živí se především listy. V oblibě mají smetanku lékařskou.V zajetí můžeme podávat i ledový salát, košťál brokolice, mrkev, salátovou okurku, kedlubnu či jablko. jsou to býložravci. Pro zdroj vápníku můžeme podávat sépiovou kost a vhodným doplňkem stravy je mouka, kterou podáváme obden v mělkých miskách.

Hlemýžď je hermafrodit. To znamená, že mají samčí i samičí pohlavní buňku. Proto vůbec nemusíte rozlišovat, jaký hlemýžď ve vašem chovu je "kluk" a který je "holka". Všichni jsou oboje i nic. A když se dva šneci páří, vajíčka nakladou oba dva. To je také důvod jejich rychlého rozmnožování.

Šnek s přezdívkou "šlechtic", to je náš Kornádo. Ani nevím, jak to vzniklo, asi pro jeho jméno a podobu. Ošklivě rozhodně nevypadá! Má krásnou hnědou ulitu, vyvážený temperament a zvědavou hlavu. I jeho jméno zní tak trochu "šlechtěně" a vznešené mi připadá také. Kornádo je jinak dobrý šnek. V trénování je také dobrý a po připouštěcí sezóně ho možná uvidíme i na přehlídkách a závodech. Kornádo do mého chovu přišel spolu s Vindallooem, Vikuiti, Melody a Garnizonem. Bylo to odpoledne, těsně po tom, co jsem si je přinesla, začalo pršet. Pamatuju si na ten den, jako na "den nových šneků", protože v ten den se mi podařilo přinést si do chovu pět nových šnečků.

Forrest-jeden z nejznámějších šneků z mého chovu. Jeho jméno v překladu znamená les a je to jméno poměrně známé a časté. Forrest už je starší šnek a je to tak trochu strašpytel. No, možná, že výstižnější slovo je plachý, nesmělý nebo bojácný. Málokdy ho vidím celého venku. Ale já mu to nemám ani trochu za zlé. Už je starší, ulitu má zbrázděnou jizvami po zraněních. Asi už leccos pamatuje, leccos zažil a lecčím prošel. To by mohlo vysvětlovat tu jeho plachost. Forrest má pevnou světlou ulitu, na vrchní straně je skoro bílá a má známky po promáčklinách. Přestože je Forrest takový nedůvěřivý, mám ho ráda. Můj chov by bez něj nedostával ten správný říz a potomka po něm bych si moc přála!

Mnoho lidí se dlouho rozhoduje, zdali si má šnečka pořídit nebo ne. Následující výpis kladných i záporných věcí kolem šneka vám v rozhodování může pomoci.

*Šneci jsou naprosto nenákladná a nenáročná zvířata.

*Ačkoli náklady na potřeby a podestýlku mohou být vyšší, náklady na chov a na krmení jsou téměř nulové.

*Hlemýždě nemusíte shánět a kupovat ve zverimexech, můžete si jej volně a zadarmo najít v přírodě.

*Výborné zvíře pro alergiky a úžasné zvíře k pozorování i pro zábavu.

*Šneci jsou vhodná zvířata pro ty, co jsou třeba dlouho v práci a na venčení psa nebo ježdění na koni nemají čas. Potřebují jen nakrmit a v domácích podmínkách občas měnit podestýlku.

*Šnečí sliz dost lepí a jde špatně vyprat.

*Pokud vám šneci utečou, mohou způsobit veliké škody jak v domácnosti(nábytek, pokojové rostliny, textil, čalounění), tak i na zahradě(keře, pěstované květiny, ovoce, zelenina, pěstované plodiny).

*Šneci jsou hermafroditi a snadno se přemnoží.

*Šneci jsou živí tvorové. Dokážete malému dítěti vysvětlit, že šneček není hračka?

*Šneci potřebují zimovat. Jste schopni vašemu šnečkovi zajistit bezpečné a vhodné místo k zimování?

Chicago má u mě přezdívku "pomatený spáč". Když se mi jednoho teplého jarního dne probral ze zimního spánku, napřed vůbec nechápal, kde to je. Našla jsem ho totiž už v zimním spánku. Svou zmatenost dal na jevo tím, že se začal plazit po své vlastní ulitě. Úplně se tak překroutil a snažil se najít něco pevného, na co by se mohl "přilepit". Asi ještě nebyl na tom ranním světle tak rozkoukaný a tak dlouho nemohl nic kromě své ulity najít. Chicago je jinak pěkný šnek. Má světlou ulitu a na okraji má široký tmavý proužek. Jinak je veselý a když něco nechápe, začne se kroutit nebo se zatáhne do ulity. Trochu mi připomíná slepé štěně, které se snaží najít mámu a tak se převaluje v pelíšku sem a tam. Ale Chicago je přece jen šnek a také je to veliké americké město.

Malá oříškovonazlátlá ulita. To je to, co mezi mími šesti malými šnečky hned ztrhne pozornost. Je to Vikuiti. Malá se světlou, hnědou, ba i nazlátlou ulitkou, světlounkou stopou, malýma očíčkama na tenkých krátkých tykadýlkách, roztomilou hlavičkou a vyděšeným výrazem. Vikuiti je poměrně plachá a nezkušená. Je ale také dost zvědavá a když zjistí, že je v novém prostředí a že jí nehrozí žádné nebezpečí, odvážně se vydá na průzkum. Vikuiti přišla do chovu ve stejný den, jako Kornádo, Vindalloo, Garnizon, Dorothé a Melody. Je tu už několik týdnů, na seznamu je tato šestice více mezi novějšími, než Původnějšími. Ale i přesto je to roztomiloučká "holčička", která by v mém chovu rozhodně neměla chybět!

Hlavním zamyšlením nad chovem šneků je to, jestli svbecc můžeme takové zvíře pořídit a co to obnáší. Je to také živý tvor a má své potřeby a požadavky, které je třeba respektovat a splňovat. Následující body vám řeknou, co všechno takový šnek potřebuje a jaká je jeho silná i slabá stránka.

1. RODINA Žijete-li v bytě či domku se svou rodinou či příbuznými, musíte brát ohled i na ně. Zeptejte se, jestli členů

vaší rodiny hlemýžď nevadí a snese ho na svém pozemku.

2.OBYDLÍ Není obydlí jako obydlí! Záleží na tom, kde šneka máte.

okně, bude nejlepší terárium či plastová přepravka. Plast

je lehčí a snadněji se čistí. Plastová přepravka je ale vět-

šinou menší než terária. Záleží na počtu vašich šneků.

Jsou-li vaši šneci na zahradě, bude pro ně nejlepší "klec".

Dobře poslouží transportka. Můžete si však klec vyrobit

sami, z pletiva a prken. Klec je prodyšná, může do ní

napršet jako v přírodě a dává šnekům volný přístup vzdu-

chu. Musíte však dbát na velikost otvorů v transportce.

Musí být tak velké, aby se do nich nevešla ulita vašeho

nejmenšího šneka.

3.MÍSTO Dalším důležitým bodem k zamyšlení je místo, kam vašeho šneka dáte. Nejlepší a nejpřirozenější místo pro šneky je venek. A nejideálnější místo je pro ně zahrada. Já osobně mám šnečky po celý rok venku a na zimu jsou zazimovaní v hlíně v garáži, kde se netopí a je tam přirozený vzduch. V domácnostech je přes léto, kdy se netopí, vzduch normální, na jaře a na podzim, kdy se topí, se stává suchým a pro šneky nevhodným. A přes zimu jsou zvyklí zimovat a v teplé domácnosti by mohli snadno umřít. Když ale bydlíte např. v paneláku a nemáte nebo nemůžete mít šneky na zahradě, volte balkón nebo okenní parapet. Volíte-li parapet, musí být dost velký, pevný, silný a hlavně dobře ohraničený a rovný, aby z něj šnečí "voliéra" nevypadla. To samé platí i pro balkón.

4.ČAS Jedním ze základních pravidel chovu je i to, že na své šneky musíte mít opravdu čas i čas na spňování jejich potřeb, jako je např. krmení, uklízení a kontrola. Rozhodně nemůžete mít šneky na nějaké opuštěné chatě, kam jezdíte třeba jen na víkend a nemá se tam o ně kdo starat. Každý den je musíte krmit a kontrolovat a zhruba jednou za týden jim čistit přepravku, transportku či terárko a pokud jde o terárko a přepravku, občas vyměňujte i podestýlku. Také nepočítejte s tím, že jednou za týden dáte šnekům hromadu krmení a týden je pak necgháte, ať to sežerou. Nenechávejte jim tam ani tlející zbytky listů a kazící se ovoce. Navíc, šneci mají patřičnou chuť k jídlu a protože to nejsou hadi, potravu potřebují častěji, než jen jednou za týden.

Velký rychlý šnek s mohutnou a silnou tmavou stopou, velikou hnědou ulitou, drsňáckýma očima a bujným a někdy i trochu zbrklým charakterem - dokonalý frajer! Ten šnek se jmenuje Dacar a své jméno dostal právem! Rallye Dacar je známý závod těžkých aut pořádaný každý rok. Jeho trať pro auta je dlouhá 9030 kilometrů. Šnek Dacar je velký "jako tatrovka", rychlý "jako auto" a vytrvalý "jako závodníci". Je skoro tak rychlý jako nejlepší šnek mého chovu - Richota. Tím se posouvá na druhé místo v rychlosti. Ale jinak je to zlaťoušek, svou podobou se podobá Rhõnie a je skoro tak velký jako ona. Má tmavě šedou stopu a oříškovonarezlou ulitu. Je to rozený závodník.

Rychlá, hbitá, šikovná, velká, krásná a poměrně oblíbená. To je moje vysněná Rhõnia. Svou povahou se podobá většině mých šneků. Ale když se rozhodne pohnout stopou i ulitou a opře se do toho, je poměrně rychlá a šikovná. Rhõnia má oříškovou až narezlou ulitu, světlou stopu a je velká. Podle toho se dá poznat mezi ostatními devatenácti šneky. Rhõnia vypadá obyčejně, ale prvě to z ní dělá šneka neobyčejného! Nerozumíte mi? Každý z mích šnečků je nějak vyjímečný a nějakým způsobem vyčnívá nad ostatní. Richota je rychlá, Vikuiti je malá se světlou ulitkou, Avatar je "modrý", Kornádo je "šlechtic", Dorothé jen málokdy vyleze a Dacar se Rhõnie dost podobá, ale je rychlý, skoro jako Richota. Rhõnia nic takového nemá. Není nijak extra rychlá, nemá světlounkou nazlátlou ulitku, není modrá ani to není strašpytel zalezlý v ulitě či šlechtic. Ale právě to z ní dělá obyčejného i neobyčejného všestranného šnečka a tímto darem vystupuje nad ostatní!